Já a moje zvíře

„Obžalovaný vstaňte! Přečtu vám rozsudek jménem republiky. Jste odsouzen k půlroční terapii u vámi zvoleného terapeuta z důvodu neoprávněného držení zvířat a ohrožení z nedbalosti.“
Týden poté, v ordinaci terapeuta.
Tak jsem tady, víte, jsem tak trochu zoolog amatér se specializací na cizokrajné šelmy. Jednou se mi naskytla skvělá možnost pořídit si hyenu.
Tak jsem si ji pořídil. Řeknu vám, postarat se o hyení mládě, a ještě k tomu to utajit před celým barákem, to byla fuška. Na procházky jsem ji bral jenom v noci, takže po celém baráku se o mně šířily klepy, že navštěvuji asi nevěstinec, protože vždycky, když jsem v parku potkal souseda, tak jsem i s Karličkou (tak jsem hyenu pojmenoval) skočil za stromy nebo do křoví.
Další problém nastal s potravou, víte, taková hyena je mrchožrout.
Jenže kde ve městě sehnat mršinu antilopy? Tak jsem vždycky jezdil na druhý konec města do řeznictví a koupil jsem tam půlku prasete nebo krávy. Víte, jak jsem se s tím natahal? Víte, co to je, nést půlku krávy metrem a pak autobusem?!
Problém ovšem nastal, když jsem musel náhle odjet za prací během víkendu. Nechal jsem Karličce na ty dva dny spoustu pochutin (čtvrtku krávy a ouška, a nožičky od prasat) a taky obrovský kastrol vody.
Když jsem se vrátil domů, čekala na mne rozzuřená správcová a také předvolání k výslechu na policii.
Předtím mi však správcová mi vysvětlila, co se vlastně stalo: „Víte, já vás vždycky považovala za slušňáka. Nájem jste platil včas a vůbec jste byl takový spořádaný, ale co se stalo, to je neomluvitelný. V pátek se z vašeho bytu ozývaly takové divné zvuky, no a v sobotu se začal šířit z bytu strašný puch, tak jsme zavolali policii a ta tam našla tu potvoru!“
„Takhle o Karličce nemluvte!“zavzlykal jsem. „Ona Karlička se v pátek přejedla, no a v sobotu ráno to prostě zase vyšlo ven, a když tam přišel policista, tak ho pokousala, ona to udělala, protože byla rozrušená, ona je jinak taková klidná.“
Když jsem se pak u výslechu zeptal, kdy mi ji vrátí, tak mi řekli, že ji umístili do ZOO a tam že zůstane. Párkrát jsem se za ní stavil, zdálo se mi, že je tam spokojená. Jeden z jejích ošetřovatelů mi řekl: „Na to, že jste ji choval v bytě, byla na tom skvěle.“ Byl jsem tenkrát dojat.
Tak jsem kvůli Karličce dostal podmínku.
Za pár měsíců se mi zase naskytla skvělá příležitost získat zvíře, tak jsem si pořídil levharta.
Pojmenoval jsem ho Jaroušek. Jaroušek byl ale velmi hravý a při jedné nešťastné příhodě sousedovi pokousal čivavu, a tak mě soused udal.
Tak jsem zase dostal předvolání, protože jsem porušil podmínku.A zase mě odsoudili, ale jelikož byl soudce vstřícný a měl pochopení, nakázal mi jenom terapii.
Víte, v dnešní době lidé nemají pochopení pro zoology amatéry.