Život knihkupce
Proč je někdy těžký pracovat v knihkupectví.
Není dobré nosit černé kalhoty, protože i když pravidelně uklízíme, papírový prach je prostě všude, a když máte černé kalhoty tak na vás všechen prach usedá.
Když pracujete v knihkupectví, všichni vaši známí si myslí, že si v pracovní době čtete, ale to není pravda, zatím se mi povedlo v práci číst asi dvakrát.
Alespoň jednou týdně potkáte člověka, který očekává, že z drobných a neurčitých informací zjistíte, jakou chce knihu. Ale tak to bohužel často nefunguje.
V 9 z 10 případů, kdy zná zákazník barvu obálky, je kniha modrá. Víte kolik je modrých knih, hodně. Navíc tak v polovině případů není kniha vůbec modrá, ale jenom je něco malého modrého na obálce.
Jednou za mnou v práci přišel pán, že prý v metru na Florenci viděl plakát, přesně mi řekl kolikátý to byl plakát odspoda a jaký výstup, ale co to bylo za knihu nevěděl. Nakonec jsme spíš jako zázrakem knihu našli. Od té doby máme v práci seznam reklam na knihy v metru.
Lidé mají pocit, že když pracujete v knihkupectví, tak víte o všech knihách, které máte na krámě. Takže ne, opravdu nevím, jaké knihy o čakrách máme a ani která je nejlepší.
Nejvíc nemám ráda lidi, kteří vám knihu popíši asi takhle: „Je to modrá kniha a na konci umře nějaká Anna, vyšlo to teď někdy máte to?“. Díky, tak teď už si tu knihu nemůžu přečíst.
Často se také setkávám s lidmi, kteří neumí abecedu, „Slečno máte knížky od Murakamiho? Já ho pod tím H nemůžu najít.“ Ano Murakamiho máme, ale nenajdete ho pod H.
Další věc, co nemám ráda je, když mi nějaký zákazník řekne něco jako: „Nikdy by mě nenapadlo, že mi holka pomůže s Fantasy.“ To jako nemůžu číst Fantasy, když jsem holka nebo co?
Další jsou lidé, kteří chodí s tím, že chtějí knihu, která vyšla nedávno a vy následně zjistíte, že jde o knihu, která vyšla jenom jednou, a to ještě v roce 1990.
Jednou přišel pán a chtěl knihu (modrou), vyšla nedávno, když jsem zadala knihu do vyhledávače, zjistila jsem, že jde o knihu, která byla vydána pouze dvakrát, a to v letech 1932 a 1933. Po dlouhém hledání jsem zjistila, že v roce 2016 někdo vydal knihu pouze ve velmi malém množství.
Co se týče názorů na knihy, které jsem četla, vždycky odpovídám co nejvíce upřímně, i když se mi kniha nelíbila. Někdy je těžké o knize, kterou všichni čtou a všem se líbí říct, že vám přišla absolutně hrozná.
Často ale potkáváme velmi milé lidi, kteří se omlouvají, že neznají přesný název knihy, kteří si s vámi rádi popovídají a doporučí vám knihy, ale hlavně s lidmi, kteří vám hezky poděkují a vyjádří obdiv nad tím, že se tak dobře vyznáte.
Největší radost mám ale z toho, když doporučím svoji oblíbenou knihu a ona se líbila, a tak si zákazník přijde znovu pro radu.
A i když to tak někdy nevypadá, tak lidé čtou a čtou hodně.